Moje první těhoteství

V červenci roku 2007 jsem si těhotenským testem potvrdila to, co už jsem si asi 14 dní myslela – byla jsem těhotná. Cítila jsem se moc hezky a šťastně. Očekávání vytouženého miminka byl tak nádherný pocit, který mě celou naplňoval.

Před těhotentstvím jsem pravidelně 4 x týdně posilovala ve fitnesscentru. Domnívala jsem se, že když jsem nyní těhotná, nic se nemění a budu cvičit stejně často, jen tréninky uzpůsobím vzhledem k těhotenství. Jenže se tak nestalo. Na začátku těhotenství jsem byla velice unavená a vyčerpaná. Mé pokusy o cvičení končily vždy bolestí břicha. Ve třetím měsící jsem to tedy vzdala. Občas jsem se doma protahovala, lehce cvičila na balonu a párkrát zašla na gravid jogu. Musím říci, že to, jak jsem měla naposilované svaly před těhotentstvím, mi velmi pomohlo. V průběhu těhotentství jsem nikdy nepocítila nejmenší bolesti zad. V tomto směru bylo vše naprosto bez problémů.

Můj organismus byl ale zvyklý na určitý energetický výdej a nyní se mu ho nedostávalo. A když se k tomu připočetly ještě genetické dispozice, začala jsem pěkně nabírat. Na konci těhotentství jsem vážila o 20kg víc. Při výšce 163 cm jsem vážila 82kg. Cítila jsem se špatně - nepohyblivá, odulá a nepřitažlivá. Pozitivní bylo to, že jsem čekala Tomáška, na kterého jsem se moc těšila.

24. března 2008 se v 16:20 Tomík v Neratoviciích narodil. Porod byl hodně náročný, ale opravdu krásný. Během porodu jsem neměla žádné komplikace, ale po příchodu domů z porodnice se mi objevily poporodní hemoroidy. Nemohla jsem ani sedět, chodit, natož začít se cvičením, jak jsem si předsevzala.... Bolesti trvaly asi pět týdnů. Nicméně hned po porodu (už v porodnici) jsem začala posilovat svaly pánevního dna, správné dýchání a tím aktivaci hlubokých svalů.

Moje první cvičení doma spočívalo v jogovém Pozdravu slunci. Velmi jsem se těšila, až se zase do pravidelného cvičení pustím. Jaké však bylo moje překvapení, když jsem u tohoto cviku spadla na obličej, protože moje ruce byly tak zesláblé, že mé tělo neudržely. Nicméně jsem Pozdrav slunci dělala pravidelně a bylo to den ode dne lepší.

Začala jsem s Tomíkem chodit na procházky (pokud to šlo) a cvičila jsem lehké protahovací cviky. Po 8-mi týdnech od porodu jsem se pustila do intentzivnějšího cvičení. Pokud manžel hlídal, zavřela jsem se do pokoje, pustila CD s povzbuzující hudbou a vrhla se na cvičení! Byl to úžasný pocit – endorfiny se zase vyplavovaly a já cítila, jak každou vteřinou, každým pohybem jsem štíhlejší a štíhlejší. Cvičení, které bylo ob den, jsem vydržela měsíc. Každý den jsem pravidelně chodila na procházky ve svižnějším tempu. Postupně mi ale cvičení doma přestalo stačit. Někdy jsem se k tomu musela vyloženě nutit. Byla jsem unavená, nevyspalá a podrážděná.

Začala jsem tedy chodit do fitnesscentra a změna prostředí mi velmi pomohla. Vždy jsem se těšila, že půjdu sama ven a vyplavím si z těla cosi, co mi dodá úsměv na tváři a parádní pocit. Nejdříve šlo hubnutí rychle. Po určité době se zastavilo a já musela začít víc cvičit.

Najít si čas na cvičení není vždy úplně snadné. Kromě miminka a domácnosti mám na starost i chod firmy - v těhotenství, ani po porodu jsem nepřestala podnikat. Tedy času je opravdu málo.

Nyní chodím 2 x týdně posilovat a každý den na hodinové nebo dvouhodinové procházky. Pokud jsem někde, kde je možnost jezdit na kole, rozhodně toho využiji.

Stravu jsem po porodu upravila, ale nedržím žádné drastické diety, protože kojím. Moje strava vypadá tak, že ráno snídám musli + ořechy, poté mám k svačině jogurt nebo ovoce, k obědu většinou brambory (nebo rýži) s plátkem kuřecího masa nebo ryby. Poté mám k svačině sýr (30%tuku) s plátkem celozrnného chleba a zeleninu. Přílohy jím naposledy v 17 hodin. Pak už si dávám jen zeleninu nebo jogurty a kefíry. Během dne vypiji asi 3 až 4 litry tekutin. Dávám si jednu malou kávu.

Tento způsob stravy a pravidelný pohyb mi dopomohly k tomu, že po 6-ti měsících jsem oněch nabraných 20 kg shodila. Nosím zase oblečení, které jsem ráda nosila před těhotenstvím. Pořídila jsem si kalhoty velikost 38 a jsem zase spokojená, sebevědomá a hlavně šťastná maminka.

Všem maminkám doporučuji – neodkládat pohyb a hubnutí až po dalším miminku (jak to často slýchávám). Je důležité cítit se dobře, přitažlivě a být fit. Zvláště jako maminka.

Mé druhé těhoteství o 5 let starší

V roce 2010 jsem podruhé otěhotněla. Bohužel miminko se nevyvíjelo tak, jak mělo a nechtělo ještě na svět. Tedy jsme museli těhotenství, které bylo chtěné, ukončit uměle. Bylo mi z toho hodně smutno. Tělo se na těhotenství nachystalo, já začala přibírat. Bylo to smutné. Za rok v roce 2011 jsem otěhotněla znovu. Těhotenství probíhalo bez problémů a 20.11.2012 se narodil Toníček. Byl to pořádný kus chlapa a je stále.

Já v druhém těhotenství nabrala 21kg (nejspíš to bylo ještě víc, protože jsem moc neposilovala a svaly mi šly dolů). Na jeho konci jsem vážila 91kg a připadala jsem si jak malý tank. Vůbec jsem se v této době necítila jako přitažlivá žena. Sice jsem měla pohyb celé těhotenství, nejedla jsem špatně, ale moje tělo si bohužel zase řeklo, že si zásobu udělá a to pořádnou.

Když se Toníček v listopadu 2012 vylodil, začala jsem přemýšlet, jak vše zase zhubnu. Protože porod byl náročný, nemohla jsem hned v šestinedělí začít se cvičením. Po skončení šestinedělí jsem konečně začala opatrně cvičit. Byl leden a já začala chodit nejdříve jen na procházky s kočárkem. Běh by byl pro mě v té době příliš náročný.

Pak jsem objevila nordic walking. Nejprve jsem chodila s trekovými holemi, které jsem si brala od manžela, jenže tyhle hůlky mě dost štvali. Nedalo se s nimi pořádně rychle chodit, přišla jsem si jako čáp Ale nemínila jsem přestat. Vyzkoušela jsem od kamarádky speciální hůlky na nordic walking a stala se obrovská změna. Úplně mě tento pohyb nadchnul. Bylo to jako když plavu. Rychlá dynamická chůze, při které jsem cítila každý sval v těle. Nejdříve jsem chodila pomalu, ale zapojovala více svalů najednou. Po pár trénincích jsem uměla hole perfektně používat. Při chůzi jsem cítila břicho, záda a pekelně ruce, hlavně tricepsy. Byla jsem nadšená. Patřím mezi lidi, kteří musí cítit, že svaly pracují a nelenoší.

Jak se mi zlepšovala fyzická kondice a kila šla dolů, zintenzivňovala jsem své tréninky. Toníčka jsem kojila 17 měsíců. Hned od ledna jsem se navíc poradila o stravě s Tomášem, mým manželem (dělá ve Fitnessii výživového poradce a osobního trenéra). Tomáš mi upravil jídelníček - zohlednil kojení, nevyspání a péči o 2 děti a firmu.

Nyní je Toníčkovi 19 měsíců. Díky úpravě jídelníčku, cvičení a především nordic walking mám výbornou fyzickou kondici, vytvarované ruce a pevnější břicho (jak může po 2 těhotenstvých být). Zhubla jsem na nynější váhu 65kg, z 91kg před porodem. Ještě mám před sebou 3 kila a vytvarování partií, které mě nepřijdou ideální (asi jako každé ženě). Nyní sportuji obden.

Nově jsem do pohybu zařadila i nordic trainning. Je to intenzivní dynamická chůze s nordic walking holemi kombinovaná s posilováním celého těla. Nadchlo mě, jak je to účinné a zábavné. Mám vše po ruce a můžu skvěle sportovat kdekoli chci.

Pokud byste měli zájem o cvičení nordic tranning, přihlaste se na miroslava.vosicka@trener-fitness.cz. Ráda se Vám budu věnovat a tento skvělý sport Vám přiblížím.